Když mě minulý rok na Fluff festu vlčí děti z CODE ORANGE KIDS rozsekali na kousky svým nevybouřeným sludge noisovým hardcorem, většině z nich ještě nebylo osmnáct let.

V těchto dnech již většině osmnáct let je a nadělili si k plnoletosti debutovou desku. Desku, která je rezavá jako stoleté hřebíky ze zapomenuté zaprášené krabice ve vlhkém sklepě.

Pokud si ji pustíte, zaplaví vás zdravá mladická nasranost, neurvalost, agresivita a teprve později se začne ukazovat, že trio bouřliváků a jedna bouřlivačka dokáže zplodit i hravé a citlivě zkonstruované plochy.

Velkým překvapením není, že si kvarteto pod svá křídla přibral sám Jacob Bannon z kultovního labelu Deathwish a o produkci se nepostaral nikdo jiný než kytarový guru Kurt Ballou z CONVERGE. Na zvuku a vlastně i na spoustě zvukových kudrlinek je to více než znát. Zvuk je živelný, syrový, hutný a bažinatý se spoustou vazeb a kytarových pazvuků a přece jen si zachovává tah na branku, který by mu leckterý fastcorový sporťák mohl závidět.

CODE ORANGE KIDS se s tím nemažou a to se mi líbí nejvíce. Nová deska je esencí mladické nekompromisnosti na hardcorové scéně. Zdravě výbušná a punkově syrová. Tento feeling se vlastně nevytrácí ani v těch vyklidněných až téměř post-rockových skladbách, které na albu působí jako ticho před bouří.

Vše dohromady ale funguje na jedničku a já se velmi těším na další živé setkání. Koncertně jde totiž o jednu z nejživelnějších kapel z těchto žánrových končin.